Stranka klanu SoD

Jmenuje se Domasi Tawodi, ale říkejte mu třeba Tommy. Tenhle snědý automechanik na své indiánské předky beztak moc nedá. Prostředí rezervace mu zrovna nevoní a nejradši by se s ranečkem buchet vydal někam do světa - samozřejmě společně se svojí stejně snědou, ale o poznání krásnější přítelkyní Jen. Ta však o žádném výletu nechce ani slyšet. Je hrdá na to, že se narodila jako Cherokee a v rezervaci navíc vede útulný indiánský bar. Proč se hnát někam mezi zlé bílé tváře a žít v betonovém pekle velkoměsta? Podobný názor sdílí i Tommyho dědeček Enisi, který se nerozumného mladíka marně snaží přivést na pravou víru. Všechny pokusy však přicházejí vniveč a nezbývá než léčba šokem. Jen naprostá zkáza a zoufalství donutí Tommyho sáhnout až na dno své duše a pochopit, že jeho rodina a indiánský kmen jsou pro něj tím nejdůležitějším na světě. Cesta za poznáním je však zahalená tajemstvím a posázená mrtvolami.

Human Head Studios to přeci jen dokázali! Pohřbený a znovu vykopaný projekt s názvem Prey se již za pár dní objeví mezi hráči, aby směle konkuroval největším akčním peckám. Není to tak dlouho, co jsme se rozplývali nad dech beroucí hratelnou demoverzí a slibovali brzkou recenzi, v níž budeme moci jednu z nejočekávanějších akcí současnosti konečně pořádně probrat. Trochu jsme se obávali, že atmosféru a hratelnost dema autoři zkrátka neudrží až do konce, a nebyli jsme daleko od pravdy. First person akce Prey má několik slabších chvilek, ale ty naštěstí vyvažuje strhujícími momenty, jež se zapíšou krví do vašich hříšných duší.

Tak je tu konečně máme
Pohádka o anihilaci lidstva začíná poměrně nevinně. Hlavní hrdina se prohlíží u zrcadla na pánských záchodcích v baru své přítelkyně, jeho prošedivělý děd s oduševnělým výrazem ve tváři popíjí jedno orosené Hammered Ale a Tommyho krásnou Pocahontas obtěžují dva přiopilí barbaři. Je tedy na čase chopit se hasáku a trochu jim srovnat fasádu. Zbraň se zbarví krví, chlápci padají k zemi a než Jen stačí Tommymu pořádně vynadat, začnou se dít podivné věci. Nudný televizní program střídá nouzové vysílání, informující o velkém počtu neznámých objektů na obloze, a než se všichni stačí vzpamatovat, jsou společně s vybavením baru nasáváni do podivné vesmírné lodi. Procitnutí trojlístku hlavních postav v neznámém prostředí lze jen těžko popsat slovy. Autorům se podařil vskutku impozantní úvod do nemilosrdného vybíjení lidského pokolení. Pokud jste viděli nebo dokonce četli Válku světů, napadnou vás v prvních okamžicích stejné pocity bezmoci a beznaděje. Takový kontakt s mimozemskou civilizací, jaký servírují vývojáři z Human Head Studios v novém Prey, bychom skutečně nikomu nepřáli.

Tommy ale naštěstí není tak bezmocný jako všichni ostatní. Jeho pekelný transport k nechutné lidské drtičce atakuje neznámý chlapík a vy se tak opět chopíte role hlavního hrdiny s jediným cílem - zachránit milovanou Jen. Ač je to v případě akčních her spíše vzácností, kupředu vás tentokrát potáhne příběh a touha po odhalení všech tajemství obrovského mimozemského komplexu a původu nepřátelských vetřelců. Autorům se tentokrát podařilo vytvořit natolik zajímavé prostředí, že po dalších nových informacích jdete doslova jako slepice po flusu. Prey vám párkrát slušně vyrazí dech a čím blíže budete tajemné bytosti, jež je ze začátku pouze bolestivým hlasem v Tommyho hlavě, tím více budete napjatí. Abychom vás ale nepřipravili o skvělý zážitek ze hry, o příběhu vám toho více neprozradíme. Místo toho se raději vrhneme na samotnou akci, jež vás zcela jistě zvedne ze židle.

Mohlo to být lepší
Prey ze začátku nabízí pouze jednu obtížnost (Normal), kterou po zhlédnutí závěrečných titulků doplní podstatně těžší varianta (Cherokee). Jako malý bonus připravili autoři pro hráče doplňkový level Casino, který se samostatně zpřístupní rovněž po dokončení hry. V něm se vrátíte do Jenina baru a nikým i ničím nerušeni můžete mastit herní automaty jako Draw Poker, Black Jack, Video Slots nebo Rune Man (Human Head Studios se s Rune zkrátka nezapřou). Dokončení Prey vám zabere zhruba sedm hodin čistého herního času, což bohužel není moc. Kdyby hra byla o polovinu delší, jistě by si zasloužila vyšší hodnocení. Takhle za těžce vydělané peníze získáte sice vysoce kvalitní, ale nestydatě krátký herní zážitek. A přitom stačilo tak málo! Tommyho akční řádění zaujme hned několika lákavými novinkami, které autoři nestydatě vyzdvihovali již dlouho předtím, než se hráčům dostala do spárů zmiňovaná hratelná demoverze. V ní předvedli vychvalovanou portálovou technologii i impozantní hrátky s gravitací, jež všem doslova učarovaly.

I my jsme se nemohli dočkat, jak autoři zmiňované prvky zapojí do celé hry. Práce se jim nakonec zdařila, ale zlatou medaili si za ní rozhodně neodnesou. Prey má k dokonalosti stále daleko, což v případě tak nadprůměrného titulu trochu zamrzí. Herní styl se časem naštěstí nezvrhne v bohapustou řežbu, jak tomu v akčním žánru obvykle bývá. Laťku nastavenou na začátku autoři udrží (s několika mírnými poklesy) až do konce hry, kde ji díky nášupu překvapení posunou ještě o kousek výše. Přesto se však neubráníte nepříjemnému pocitu, že stačilo málo a Prey by se posunul nad úroveň obyčejných first person akcí a stanovil by nový žánrový mix. Takhle jej můžeme považovat za vynikající FPS s mnoha originálními prvky a nevyužitým potenciálem. Cestování pomocí portálů mohlo být mnohem zamotanější, hrátky s gravitací by posloužily při tvorbě spousty zamotaných hlavolamů a podobným způsobem mohla být využita i spirituální chůze. Ve hře takových okamžiků není málo, ale ty nejlepší lze spočítat na prstech jedné ruky.

Portálem sem, portálem tam
A čím jsou zmiňované novinky ve skutečnosti tak zvláštní? Pokud jste nehráli demo, při pohledu na první portály nebudete věřit vlastním očím. Jsou ukryté v krabicích, na stěnách, ve dveřích nebo jen tak zavěšené v prostoru. Pokud jimi projdete, bez jakéhokoliv nahrávání se ocitnete na jiném místě - třeba v odlišné části základny vetřelců nebo hlavou dolů ve stejné místnosti. Nutno dodat, že při pohledu do portálu vidíte, co se v cílovém prostoru děje a na nic netušící nepřátele za branou můžete poslat třeba spršku munice. Ale nedivte se, jestli vám tento nečestný krok někdy oplatí - i oni totiž disponují stejnými možnostmi a rozhodně si neberou servítky. Další nepřehlédnutelnou novinkou jsou speciální antigravitační energetické chodníky, jimiž jsou útroby biomechanické základny přímo protkány. Když se po takovém zářícím pásu projdete, ani se nenadějete a budete díky převrácené gravitaci chodit po stěnách nebo viset hlavou dolů ze stropu. Kdo takový chodník opustí v nepravou chvíli, čeká jej pád na tvrdou podlahu. Bůh ví, proč nepřátelští lovci (Hunters) s oblibou tyto chodníky deaktivují zrovna ve chvíli, kdy se s Tommym nacházíte v té nejnevhodnější pozici.

Perfektním zpestřením jinde klasického akčního řádění jsou rovněž speciální plošinky, které při zásahu zcela změní gravitaci v místech, kde se právě nacházíte. Ptáte se, k čemu je to dobré? Třeba k překvapení nic netušících nepřátel nebo k přelezení jinak nepřekonatelných překážek. Představte si, že stojíte rovnýma nohama na zemi a na pravé stěně se nachází tato antigravitační vymoženost. Střelíte do ní a pravé stěna se rázem stává podlahou! Zní to úžasně a ještě mnohem lépe to vypadá, jen je třeba zvládat orientaci v prostoru a mít silný žaludek. Takové vynucené akrobatické kousky nám párkrát neudělaly zrovna nejlépe a Tommy se dokonce jednou pozvracel.

Spirituální síly a nesmrtelnost
Hlavní hrdina se kromě toho během hry naučí využívat mocných spirituálních sil, díky nimž bude schopný čelit nepřátelské přesile a pronikne na jinak nepřístupná místa. Již dříve zmiňovaná "spirit walk" mu umožní unikat očím nepřátel či bezpečnostním senzorům, procházet silovými poli a překonávat různé průrvy a propasti na vláknech pavučin. Zranitelné fyzické tělo stačí ukrýt na bezpečném místě a vydat se na neslyšný průzkum okolí. I v tomto pozměněném stavu však můžete bojovat díky speciálnímu luku. Každý šíp ale ubere část vaší duševní energie a jakmile klesne na nulu, máte po střílení. Naštěstí ji neustále doplňujete při sběru duší z padlých nepřátel. Ke speciálním schopnostem mladého Tommyho patří i nesmrtelnost, jež bude jistě trnem v oku mnoha kritiků. Jakmile jste zbaveni veškeré životní energie, nezemřete jako v každé jiné hře, ale přesunete se do jiné dimenze, kde v uzavřeném kruhovém prostoru střílíte do kroužících duší nepřátel a jednoduše se tak léčíte. Po chvíli přichází návrat na místo předchozího skonu a boj pokračuje vesele dál.

Tento netradiční přístup uvítají hlavně začátečníci a hráči, kteří k smrti nenávidí neustálé opakování stejných obtížných úseků hry. Co na to však řeknou tací, kteří si s radostí dělají zářezy na myši a každou další akční hru berou jako výzvu? Není pochyb, že díky tomuto netradičnímu pojetí se mezi hráči hodně dlouho povedou ostré debaty. My se přeci jen přikláníme na stranu prvně zmiňované skupiny - u her se chceme hlavně bavit a tyto zázračné návraty do akce v podstatě eliminují frustrující chvíle v závěru hry, kdy obtížnost a počet nepřátel roste. Co se bojového arzenálu týče, Tommy ze své rodné indiánské rezervace přitáhne hasák a zbylých šest kousků zcizí padlým nepřátelům. Zbraní je sice méně, ale zato je všechny do jedné využijete (i sekundárních módů). Navíc se pochlubí skvělými biomechanickými modely, jež žijí vlastním životem a některé z nich si vás ve chvílích odpočinku i zvědavě prohlédnou. Variace na samopal s odstřelovačkou a těžký kulomet s granátometem střídá naše oblíbená zbraň, kterou lze v průběhu hry dobíjet různými ampulemi s energetickými výboji, plazmou, zmrazovací směsí nebo smrtícím paprskem. Občas nasednete i do zvláštního vznášedla, abyste přeletěli do dalších částí základny a pomocí transportního paprsku posunuli pár těžkých věcí, ale toto zpestření klasického FPS řádění nám zrovna dvakrát neučarovalo.

Klady a zápory poutavý příběh a atmosféra probíhání portály i gravitační řádění grafika, zvuky, soundtrack délka hry zhruba sedm hodin nudné vznášedlo menší počet zbraní

Bestiář připomíná krasavce z Doom a Quake, které si hned na první pohled zamilujete. Jak můžete vidět z okolních screenshotů, vetřelci jsou řádně zmutovaní a opravdu bychom je nechtěli potkat v noci na záchodě. Vliv na to má pochopitelně i vynikající grafické zpracování, díky němuž jsou modely nepřátel i biomechanické prostředí mimozemské základny velmi věrohodné a oplývají notnou dávkou zvrhlosti a nechutnosti. Prey běží na modifikovaném Doom 3 enginu a vývojáři z Human Head Studios z něj vymáčkli skutečně maximum. Hra je skvěle optimalizovaná a nablýskaná portálová technologie se nijak negativně nepodepisuje na rychlosti, takže si jí v pohodě zahrají i majitelé starších strojů. Působivou atmosféru dotváří zvuky a špičková hudba! Prey využívá předností nové řady Sound Blasterů X-Fi a na každém kroku je to znát. Soundtrack je navíc jedním z těch, které se vyplatí koupit a poslouchat i samostatně.